Ottův slovník naučný/Agora

Ottův slovník naučný
Agór	Agora	Agorá

Údaje o textu
Titulek:	Agora
Autor:	Justin Václav Prášek
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 457–458. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Agora

Agora (ἀγορά) prostranství ve městech starořeckých, které bylo po všechen čas národní samostatnosti středem veřejného i státního života. Bylo pod ochranou týchž božstev, která byla ochrannými božstvy města anebo státu, a vypovědění z a-ry rovnalo se vypovědění z vlasti vůbec. Na a-ře vyjednávaly se věci nejvážnější a tam i ze zvědavosti a z dlouhé chvíle Řek se dostavoval. Nejpřednější oltáře a svatyně, héróa, posvátné stromy a pomníky mužů zasloužilých spatřovaly se na a-ře, především pak oltář Themidin, před nímž rozeznávány křivda a právo. Národní slavnosti i veřejné smutky konaly se po výtce na a-ře, dle jejíhož měnivého života se ustanovovaly i doby denní. Dle života na a-ře Řekové oceňovali svou sílu a barbarové dle něho zvykali si instituce řecké vůbec podceňovati. A. měla význam později dvojí, tržiště a místa k poradám veřejným. Mimo nejnutnější potřebu nebylo slušno, aby Řek neobchodník navštěvoval a-ru tržebnou; vzdalovati se tržiště byla povinná vlastnost dobře vychované mládeže a ve mnohých městech i podmínkou k dosažení úřadu veřejného. Vedlé tržiště byla ἀγορὰ ἐλευθέρα anebo ἀ. βουληφόρος, obyčejně v sousedství a-ry tržebné, ale od této nízkou zdí oddělená, kdež se svobodní občané scházívali k účastenství v životě veřejném, ve sněmování, na soudech a při slavnostech národních. Obě a-ry staly se nutností, ba Aristotelés požaduje vedlé a-ry tržebné a poradné i a-ru na výšině chrámové. Obyčejně založena byla a. v místním středu města, na nějaké rovině, kdež se cesty stýkaly. Viz E. Curtius, Attische Studien II. Pšk.