Přeskočit na obsah

Thallium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Thallium
  [Xe] 4f14 5d10 6s2 6p1
  Tl
81
 
               
               
                                   
                                   
                                                               
                                                               
↓ Periodická tabulka ↓
Kovové thalium v argonové atmosféře

Kovové thalium v argonové atmosféře

Obecné
Název, značka, číslo Thallium, Tl, 81
Cizojazyčné názvy lat. Thallium
Skupina, perioda, blok 6. perioda, blok p
Chemická skupina Nepřechodné kovy
Identifikace
Registrační číslo CAS
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost 204,3833(2)
Elektronová konfigurace [Xe] 4f14 5d10 6s2 6p1
Elektronegativita (Paulingova stupnice) 1,62
Mechanické vlastnosti
Hustota 11,85 g·cm−3;
Hustota při teplotě tání: 11,22 g·cm−3
Tvrdost 1,2
Termodynamické vlastnosti
Teplota tání 304 °C (577,15 K)
Teplota varu 1473 °C (1 746,15 K)
Elektromagnetické vlastnosti
Měrný elektrický odpor při 20 °C: 0,18 µΩ·m
Teplotní součinitel elektrického odporu 0,0048 až 0,0052 K−1
Bezpečnost
GHS06 – toxické látky
GHS06
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
[1]
Nebezpečí[1]
R-věty R26 R28 R45 R50/53
S-věty S1/2 S22 S35 S45 S46 S61
I V (%) S T1/2 Z E (MeV) P

{{{izotopy}}}

Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
In
Rtuť Tl Olovo

Nh

Thallium (dle starších pravidel též thalium či talium[2][3]; chemická značka Tl, latinsky Thallium) je značně toxický měkký, lesklý kov bílé barvy.

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]

Thallium je velmi řídce se vyskytující kovový prvek, nalézající se obvykle jako příměs v sulfidických rudách. V přírodě se vyskytuje pouze ve formě sloučenin, v mocenství Tl+1 a Tl+3. Při teplotách pod 2,39 K je tento kov supravodivý.

Objevil jej roku 1861 sir William Crookes při spektroskopickém zkoumání obsahu telluru ve zbytcích po zpracování sulfidických rud.

Výskyt a výroba

[editovat | editovat zdroj]
Zkorodované thallium
  • Thallium je v zemské kůře značně vzácným prvkem. Průměrný obsah činí pouze 0,5–2 ppm (mg/kg). V mořské vodě je jeho koncentrace natolik nízká, že ji nelze změřit ani nejcitlivějšími analytickými technikami, udává se, že je nižší než 0,01 μg/l. Ve vesmíru připadá na jeden atom thalia přibližně 300 miliard atomů vodíku.
  • V horninách se vyskytuje vždy pouze jako příměs, především v sulfidických rudách mědi, olova a zinku. Odpad po zpracování těchto rud slouží pak jako surovina pro přípravu čistého thallia elektrolýzou. V některých lokalitách se také nachází ve zvýšené koncentraci v jílových minerálech a žule.
  • Sloučeniny thallia jsou značně toxické, a proto se thallium v minulosti používalo jako účinná látka některých prostředků na hubení krys, dalších hlodavců i hmyzu.
  • Thallium nachází uplatnění při výrobě speciálních skel. Jde o slitiny se sírou, selenem a arsenem, které poskytují velmi těžká, ale snadno tavitelná (teplota tání 125–150 °C) skla s mimořádně velkou odrazivostí, tedy s vysokým indexem lomu světla.
  • Přidává se do lehkotavitelných slitin.
  • Výbojky plněné parami thallia vydávají zelené světlo.
  • Jeho slabými roztoky se impregnuje dřevo a moří obilí před výsevem.
  • Radioizotop 201Tl se používá při radionuklidovém vyšetření průtoku krve koronárním řečištěm.[4]
  • vodné roztoky solí thallia s  organickými kyselinami mají velmi vysokou hustotu a užívají se v mineralogii mj. pro orientační stanovení hustoty nerostů (Clericiho roztok – mravenčan a malonan thallný, hustota 4,25 g/cm3 při 20 °C)

Zdravotní rizika

[editovat | editovat zdroj]

Thallium je považováno za mimořádně toxický prvek. V mnoha státech světa proto již bylo zakázáno používat jej jako součást nástrah na krysy a mravence. Thallné soli jsou velmi prudkými jedy pro teplokrevná zvířata. Buněčný jed se snadno váže na nervovou tkáň a vylučovací orgány. Otrava nastane po dávkách 0,1–0,5 g; smrtelná dávka je 1–5 g. Soli thallia jsou pokládány za potenciálně karcinogenní. Pro tyto vlastnosti, a také pro obtížnou detekovatelnost, je thallium oblíbené mezi traviči.

Mezi příznaky otravy mj. patří: vypadávání vlasů a chlupů, bolest/znecitlivění nervů končetin (periferální neuropatie), poškození trávicí soustavy, krvavé zvracení, bolesti břicha (doprovázené i zácpou), prsou a kloubů. Bylo zjištěno, že na otravu thalliem existuje účinný protijed – barvivo berlínská modř. Podává se orálně; při průchodu tělem na sebe váže ionty thallia a je pak vyloučeno stolicí.

hutním průmyslu hrozí expozice pracovníků thalliem v podobě polétavého prachu. Jako maximální přípustná dávka, které může být vystavena pokožka anebo dýchací orgány, bylo určeno množství 0,1 mg/m3 vzduchu za pracovní (8hodinovou) směnu.

  1. a b Thallium. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Naše řeč – Z 30. sešitu Slovníku spisovného jazyka českého. nase-rec.ujc.cas.cz [online]. redakce Naše řeč, ÚJČ AV ČR, v. v. i. [cit. 2018-06-13]. Roč. 1996. Dostupné online. 
  3. Slovník spisovného jazyka českého. ssjc.ujc.cas.cz [online]. [cit. 2018-06-13]. Dostupné online. 
  4. NAVRÁTIL, Leoš, et al. Vnitřní lékařství pro nelékařské obory. První vydání. Praha : Grada Publishing a. s., 2008. 424 s. ISBN 978-80-247-2319-8.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
  • Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
  • Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
  • N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu thallium na Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo thallium ve Wikislovníku
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy