Slunovrat

Slunovrat (latinsky solstitium) je astronomický termín pro okamžik, kdy Slunce má vůči světovému rovníku největší (v případě letního slunovratu) a nejmenší (v případě zimního) deklinaci. Letní slunovrat nastává na severní polokouli obvykle okolo 21. června a zimní 21. prosince, přičemž jejich přesný čas se může mírně měnit. Na jižní polokouli jsou data obráceně.

Kvůli náklonu zemské osy vůči rovině oběžné dráhy se v průběhu roku mění náklon Země vůči Slunci. Slunovraty jsou krajní body tohoto náklonu, kdy je Země nejvíc přikloněna severní nebo jižní polokoulí ke Slunci a úhel naklonění se začne měnit opačným směrem. O letním slunovratu ve středních zeměpisných šířkách je slunce na nebi nejvýše, začne se vracet na nižší trajektorie a dny se začnou zkracovat, o zimním slunovratu je slunce naopak nejníže a dny se začnou prodlužovat.

Charakteristiky

Slunovraty mají vztah k náklonu zemské osy od roviny oběhu Země okolo Slunce, nikoli se vzdáleností Země od Slunce, jak se často věří (srovnej s aféliem a perihéliem).

Jiné definice slunovratu:

jsou to okamžiky, kdy Slunce dosáhne nejsevernějšího nebo nejjižnějšího bodu své pomyslné dráhy, tzv. obratníků Raka (sever) nebo Kozoroha (jih)
nastávají, když den je nejdelší nebo nejkratší (platí pro zeměpisnou šířku, kde se nachází Česko, neplatí třeba pro póly nebo území mezi obratníky)
nastávají ve dnech, kdy Slunce vystoupí v poledne nejvýše resp. nejníže (neplatí pro území mezi obratníky)
nastávají ve dnech, kdy je úhel střed Slunce – střed Země – geografický (severní či jižní) pól největší

Data letního a zimního slunovratu jsou pro severní a jižní polokouli opačná. Čistě teoreticky, dobu trvání mezi slunovraty ovlivňuje i precese zemské osy, ale tento vliv je vzhledem k tomu, jak je pomalý, prakticky zanedbatelný.

Slunovraty spolu s rovnodenností rozdělují rok na tzv. čtyři roční období, z nichž každé trvá přibližně 91 dní.^[1]

Oslavy slunovratů

Slunovraty jsou předmětem oslav po celém světě, nezávisle na kulturách v té které oblasti, mající kořeny v dávné minulosti. Důvodem oslav zimního slunovratu bylo vítání delšího dne (delší doby během dne, po kterou svítí Slunce), ústup zimy a sněhu a příchod tepla, lepších podmínek pro růst zemědělských plodin potažmo více úrody a jídla. Různé kultury si tyto cykly vysvětlovaly jako přízeň bohů ^[zdroj?] a odpovídajícím způsobem je oslavovaly.

Ve Finsku se v den letního slunovratu slaví od roku 1934 den vlajky.^[2]

Popis slunovratů

Letní slunovrat

na jižní polokouli je zimní slunovrat
Nastává obvykle 20. či 21. června.
Vzácně může být i 22. června (poslední výskyt roku 1975, příští výskyt 2203) nebo 19. června (příští výskyt 2487, naposledy roku 775, ale to bylo dle Juliánského kalendáře, v Gregoriánském tato skutečnost nenastala)
Na rovníku Slunce vychází asi 24° severně (nalevo) od východu. Potom jde po severní obloze, kde v poledne dosáhne maximální výšky 66°33' a zapadne 24° severně (napravo) od západu.
Na obratníku Raka Slunce vychází asi 26° severně (nalevo) od východu. Během dne dosáhne zenitu. Večer zapadá asi 26° severně (napravo) od západu.
Na obratníku Kozoroha Slunce vychází asi 26° severně (nalevo) od východu. Ve dne přechází přes severní oblohu, kde v poledne dosáhne výšky až 43°06'. Večer zapadá asi 26° severně (napravo) od západu.
Na severním polárním kruhu se geometrický střed Slunce o půlnoci dotkne ideálního horizontu (shora), v důsledku atmosférické refrakce je však obraz Slunce výše.
Na jižním polárním kruhu se geometrický střed Slunce v poledne dotkne ideálního horizontu (zdola), v důsledku atmosférické refrakce však východ Slunce nastává asi hodinu před polednem.^[3]
Na severním pólu je Slunce po celý den ve výšce +23°27' (nad horizontem) – probíhá polární den.
Na jižním pólu je Slunce po celý den ve výšce −23°27' (pod horizontem) – probíhá polární noc.

Zimní slunovrat

na jižní polokouli je letní slunovrat
Nastává obvykle 21. či 22. prosince.
Vzácně může být i 20. prosince (poslední výskyt roku 1697, příští výskyt 2080) nebo 23. prosince (poslední výskyt roku 1903, příští výskyt 2303).^[4]
Na rovníku Slunce vychází asi 24° jižně (napravo) od východu. Potom jde po jižní obloze, kde v poledne dosáhne maximální výšky 66°33' a zapadne 24° jižně (nalevo) od západu.
Na obratníku Raka Slunce vychází asi 26° jižně (napravo) od východu. Ve dne přechází přes jižní oblohu, kde v poledne dosáhne výšky až 43°06'. Večer zapadá asi 26° jižně (nalevo) od západu.
Na obratníku Kozoroha Slunce vychází asi 26° jižně (napravo) od východu. Během dne dosáhne zenitu. Večer zapadá asi 26° jižně (nalevo) od západu.
Na severním polárním kruhu se geometrický střed Slunce v poledne dotkne ideálního horizontu (zdola), v důsledku atmosférické refrakce však východ Slunce nastává asi hodinu před polednem.^[3]
Na jižním polárním kruhu se geometrický střed Slunce o půlnoci dotkne ideálního horizontu (shora), v důsledku atmosférické refrakce je však obraz Slunce výše.
Na severním pólu je Slunce po celý den ve výšce −23°27' (pod horizontem) – probíhá polární noc.
Na jižním pólu je Slunce po celý den ve výšce +23°27' (nad horizontem) – probíhá polární den.

Data slunovratů podle roku

Slunovraty dle data a hodiny světového času^[5] ^[6]
Rok	Letní	Zimní
2010	21. června, 11:28 UT	21. prosince, 23:38 UT
2011	21. června, 17:16 UT	22. prosince, 05:30 UT
2012	20. června, 23:09 UT	21. prosince, 11:12 UT
2013	21. června, 05:04 UT	21. prosince, 17:11 UT
2014	21. června, 10:51 UT	21. prosince, 23:03 UT
2015	21. června, 16:38 UT	22. prosince, 04:48 UT
2016	20. června, 22:34 UT	21. prosince, 10:44 UT
2017	21. června, 04:24 UT	21. prosince, 16:28 UT
2018	21. června, 10:07 UT	21. prosince, 22:23 UT
2019	21. června, 15:54 UT	22. prosince, 04:19 UT
2020	20. června, 21:44 UT	21. prosince, 10:02 UT
2021	21. června, 03:32 UT	21. prosince, 15:59 UT
2022	21. června, 09:14 UT	21. prosince, 21:48 UT
2023	21. června, 14:58 UT	22. prosince, 03:27 UT
2024	20. června, 20:51 UT	21. prosince, 09:20 UT
2025	21. června, 02:42 UT	21. prosince, 15:03 UT
2026	21. června, 08:24 UT	21. prosince, 20:50 UT
2027	21. června, 14:11 UT	22. prosince, 02:42 UT
2028	20. června, 20:02 UT	21. prosince, 08:20 UT
2029	21. června, 01:48 UT	21. prosince, 14:14 UT
2030	21. června, 07:31 UT	21. prosince, 20:09 UT

Odkazy

Reference

↑ HEATH, Robin. Slunce, Měsíc a Země. 1. vyd. Praha: Dokořán s.r.o., 2015. 58 s. ISBN 978-80-7363-690-6. S. 8.
↑ http://vexilologie.cz/vexilolo/noxx.php?n=55 Zpravodaj Vexilolog č. 55, březen 2015
↑ ^a ^b https://www.heavens-above.com/sun.aspx?lat=66.5637&lng=0&loc=Unspecified&alt=0&tz=UCT
↑ Začátky ročních dob od roku 1000 př. n. l. až do roku 2999 n. l.
↑ Earth's Seasons - Equinoxes, Solstices, Perihelion, and Aphelion. Astronomical Applications Department of the U.S. Naval Observatory [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online.
↑ Začátky ročních dob od roku 1000 př.n.l. až do roku 2999 n.l. [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu slunovrat na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo slunovrat ve Wikislovníku
Zimní slunovrat a staří Slované
Začátky ročních dob od roku 1000 př. n. l. až do roku 2999 n. l.
Převod času GMT/UTC do CET (ČR)
Pražské slunovratové mystérium
Neprotančený slunovrat : Dingir, 28. 12. 2020

[1] HEATH, Robin. Slunce, Měsíc a Země. 1. vyd. Praha: Dokořán s.r.o., 2015. 58 s. ISBN 978-80-7363-690-6. S. 8.

[V55-2] ttp://vexilologie.cz/vexilolo/noxx.php?n=55 Zpravodaj Vexilolog č. 55, březen 2015

[Nejmenovaný-1-vyn-1-3] ttps://www.heavens-above.com/sun.aspx?lat=66.5637&lng=0&loc=Unspecified&alt=0&tz=UCT

[beda-4] Začátky ročních dob od roku 1000 př. n. l. až do roku 2999 n. l.

[5] Earth's Seasons - Equinoxes, Solstices, Perihelion, and Aphelion. Astronomical Applications Department of the U.S. Naval Observatory [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online.

[6] Začátky ročních dob od roku 1000 př.n.l. až do roku 2999 n.l. [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]