Přeskočit na obsah

Níðhöggr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Níðhöggr, detail z islandského rukopisu (17. století)

Níðhöggr je v severské mytologii had či drak okusující kořeny světového stromu Yggdrasilu. Jeho jméno se skládá ze staroseverských slov níð označujícího zbabělost, zženštilost či odsuzované sexuální chování – především pasivní homosexuální styk, a höggr „ránu uštědřující“.[1][2]

Veverka Ratatosk
ve větvích jasanu
bez klidu běhá.
Slova orla
seshora nese
netvoru Nidhöggovi.

(...)

Jasan Yggdrasil
zlý osud snáší,
trpčí, než tuší lidé:
jelen korunu hlodá,
kořeny Nidhögg drtí
a ze strany trouchniví trup.

Píseň o Grímnim, Poetická Edda[3]

Podle díla Gylfiho oblouznění z Prozaické Eddy Níðhöggr ohlodává v Niflheimu u studny Hvergelmi jeden ze tří kořenů Yggdrasilu. Taktéž se zde uvádí, že veverka Ratatosk předává nevraživá slova mezi ním a orlem žijícím v koruně stromu, a vyjmenovává další hady, kteří s ním obývají studnu Hvergelmi. Ve Vědmině písni se objevuje pasáž kterou lze chápat tak že se krmí těly vrahů, křivopřísežníků a těch co svedli ženy svých blízkých. Na úplném konci básně je Níðhöggr zmiňován ještě jednou:

Drak zdola přilétá
z Nidských plání,
temný pluje
nad propastmi,
na křídlech má
mrtvá těla
netvor Nidhögg.
V nic propadá se.

Vědmina píseň, Poetická Edda[4]

Podle Johna Lindowa, odborníka na středověkou Skandinávii, tato poslední sloka Vědminy písně následující po popisu konce světa a následného obrození sloužit jako efektivní zakončení přednesu básně a vyvolání v posluchačích pocit brzkého Ragnaröku. V každém případě však byl Níðhöggr symbolem chaosu a přicházejícího konce světa. Indoevropisté Georges Dumézil a Ake V. Ström přirovnali Níðhögga k védskému Ahi Budhnjáovi „hadu hlubin“, kterého zase spojili se světovým stromem Nyagrodha. Filolog Eleazar Meletinskij považuje Níðhögga za ekvivalent Jörmunganda, přičemž první figuruje ve vertikálním pojetí severské kosmologie, zatímco druhý v horizontálním.[5][6][7]

  1. BARAGONA, Stephen Alan; RAMBO, Elizabeth Louise. Words that Tear the Flesh: Essays on Sarcasm in Medieval and Early Modern Literature and Cultures. Berlin: De Gruyter, 2018. ISBN 978-3110562118. S. 60. 
  2. PETERSON, Paul R. Old Norse Nicknames [online]. [cit. 2019-04-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Runarmál - Píseň o Grímnim [online]. [cit. 2019-04-05]. Dostupné online. 
  4. Runarmál - Vědmina píseň [online]. [cit. 2019-04-05]. Dostupné online. 
  5. LINDOW, John. Norse Mythology: A Guide to Gods, Heroes, Rituals, and Beliefs. [s.l.]: Oxford University Press, 2002. Dostupné online. ISBN 978-0195153828. S. 239. 
  6. WATKINS, Calvert. How to Kill a Dragon. [s.l.]: Oxford University Press, 2001. Dostupné online. ISBN 978-0195144130. S. 460. 
  7. MICHALÍKOVÁ, Jana. Ásgarð, Miðgarð a Útgarð: Vzájemné vztahy a jejich interpretace. Praha, 2011. Bakalářská práce. Karlova Univerzita, Filozofický fakulta. Vedoucí práce Jiří Starý. s. 26. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy