Koruna (botanika)

Koruna (corolla) je vnitřní část obalu květu. Skládá se z korunních lístků (petalum). Koruna je u rostlin opylovaných hmyzem při kvetení nejnápadnější části, tedy nejvíce přitažlivou, naopak u rostlin opylovaných větrem může být nenápadná nebo může zcela chybět. Uspořádání koruny je důležitý znak při určování rostlin. Role koruny v evoluci se zkoumá zejména od doby, kdy Charles Darwin přišel s teorií o původu prodloužených korun (řekl, že jsou výsledkem koevoluce opylovače a rostliny).

Druhy korun

Dlouhou evolucí vznikly dva základní typy koruny, které mají rozdílně vyvinuté korunní lístky. Může to být:

koruna volnolupenná (corolla choripetala) [1] – je tvořena na sobě zcela volnými korunními lístky (např. čeleď Ranunculaceae – pryskyřníkovité), z nichž každý je rozdělen na:
- nehet (unguis) – tyčinkovitá tenká dolní část téměř zcela ukrytá v kalichu a
- čepel (lamina) – horní část vystupující z kalichu, do plochy rozšířená, převážně nejviditelnější část květu.

nebo

koruna srostlolupenná (corolla sympetala) [2] – korunní lístky jsou k sobě navzájem přirostlé (např. čeleď Oleaceae – olivovníkovité). U některého květu více, u jiného méně. Taková koruna je rozdělená na:
- korunní trubku (tubus corollae) – trubkovitá spodní část vystupující z kalichu, je to srostlá část korunních lístků,
- korunní lem (limbus corollae) - rozložená horní část koruny, je to nesrostlá část korunních lístků.

Typ srůstu lístků

Koruna srostlolupenná má několik rozdílných podob podle toho, do jakého tvaru korunní lístky srostly:

koruna baňkovitá (corolla urceolata) [3] – korunní trubka se směrem ven z kalichu zužuje, na konci má krátké, směrem ven zahnuté cípy, např. čeleď Ericaceae – vřesovcovité,
k. dvoupyská (c. bilabiata) [4] – z korunní trubky vycházejí dva pysky s otevřeným ústím umístěné nad sebou, např. čeleď Lamiaceae – hluchavkovité,
k jazykovitá (c. ligulata) [5] – krátká korunní trubka přechází v horní části v plochý jazyk, např. čeleď Asteraceae – hvězdnicovité, květy s korunou jazykovitou mohou vytvářet buď celé úbory[6] anebo vyrůstají jen na okraji úboru a uprostřed jsou květy s korunou trubkovitou [7],
k. kolovitá (c. rotata) [8] – krátká korunní trubka se rozšiřuje do cípů plošně rozložených, např. čeleď Scrophulariaceae – krtičníkovité,
k. kulovitá (c. globosa) [9] – kulovitá trubka zúžena na konci do hrdla s malým lemem většinou vytočeným směrem ven, např. čeleď Convallariaceae – konvalinkovité,
k. nálevkovitá (c. infundibuliformis) [10] – s trubkou směrem ven se zvolna rozšiřující, např. čeleď Solanaceae – lilkovité,
k. řepicovitá (c. hypocrateridormis) [11] – dlouhá trubka se v horní části rozšiřuje v široký plochý okraj, např. čeleď Caprifoliaceae – zimolezovité,
k. šklebivá (c. personata) [12] – z korunní trubky vycházejí dva pysky s uzavřeným ústím, při zmáčknutí se otevře, např. čeleď Lentibulariaceae – bublinatkovité,
k. tlamatá (c. ringens) [13] – z korunní trubky vycházejí dva pysky se širokým otevřeným ústím, např. čeleď Lamiaceae - hluchavkovité,
k. trubkovitá (c. tubulosa) [14] – korunní trubka je tvaru úzkého dutého válce, lem tvoří pokračování aniž se nápadně rozšiřuje, v horní části má jen velmi malé cípy, např. čeleď Asteraceae - hvězdnicovité,
k. zvonkovitá (c. campanulata) [15] – korunní trubka s cípy má tvar zvonku, např. čeleď Campanulaceae – zvonkovité.

Květy bez koruny

Korunu nemusí mít všechny květy, například:

květ bezobalný (flos achlamydeus) nemá kalich ani korunu [16] – např. čeleď Salicaceae – vrbovité,
květ monochlamydní (flos monochlamydeus) má buď jen kalich nebo jen korunu [17] – např. čeleď Caryophyllaceae – hvozdíkovité (silenkovité).

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Corolla na anglické Wikipedii.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu koruna na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo koruna ve Wikislovníku
http://botanika.wendys.cz