Přeskočit na obsah

Gheorghe Asachi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gheorghe Asachi
Narození1.jul. / 12. března 1788greg.
Herca
Úmrtí12.jul. / 24. listopadu 1869greg. (ve věku 81 let)
Jasy
Povoláníjazykovědec, litograf, básník, inženýr, historik, architekt, spisovatel, malíř, dramatik a novinář
NárodnostArméni
Alma materLvovská univerzita
Manžel(ka)Elena Asachi
DětiErmiona Asachi
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gheorghe Asachi (také Asaki, 1. března 178812. listopadu 1869) byl rumunský osvícenský spisovatel, básník, malíř, historik a překladatel, jeden z nejvýznačnějších intelektuálů své generace.

Ve své době byl respektovaným novinářem a politikem (přes své velmi konzervativní názory, zastávající se ruské přítomnosti v Rumunsku), jeho význam spočívá především v ustavení velmi vlivného časopisu Albina Românească a vytvoření první rumunské akademie Academia Mihăileană, která nahradila výuku podle řeckých vzorů za rumunskou v západním duchu.

Asachi rozvinul velkou osvětovou činnost, zakládal školy s moldavským vyučovacím jazykem, bojoval za studium přírodních věd. V roce 1835 byla za heho aktivní účasti v Jasech otevřena Michailjanská akademie, přeměněná později na univerzitu.[1]

Jeho literární dílo je na pomezí romantismu a klasicismu, jeho jazyk je ale velmi stylizovaný, archaický a užívající tvary z moldavštiny. Jeho raná díla, rozsáhlé básně podle italských vzorů, se odehrávají ve fiktivní zemi zvané Dochia, založené na reáliích staré Dácie, fiktivní zápisy o činech Ivana Mazepy v Moldávii a podobně. Jeho čistě beletrická díla nejsou příliš kvalitní, jde především o napodobeniny cizích vzorů, přesto měly velký vliv. Je také pokládán za zakladatele rumunského jazykového purismu, podílel se také na vzniku rumunského divadla.

Asachi rozvinul velkou osvětovou činnost, zakládal školy s moldavským vyučovacím jazykem, bojoval za studium přírodních věd. V roce 1835 byla za heho aktivní účasti v Jassích otevřena Michailjanská akademie, přeměněná později na univerzitu.[1]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gheorghe Asachi na anglické Wikipedii.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KOVČEGOV, P. A.; AGASJEVOVÁ, N. A., 1961. Moldavie. In: DYNNIK, Michail; JOVČUK, M. T.; MITIN, M. B. Dějiny filosofie. 1. vyd. Praha: SNPL. Svazek 2. Kapitola pátá „Vývoj pokrokového filosofického a sociologického myšlení národů SSSR v období rozkladu feudálního řádu a přechodu ke kapitalismu (první polovina a střed XIX. stol.)“, s. 370–372.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy