Přeskočit na obsah

Efrém Syrský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Svatý
Efrém Syrský
učitel církve
Narozeníkolem 306
Nisibis (dnešní Nusaibin, Turecko)
Úmrtí9. června 373
Edessa (dnes Urfa, Turecko)
Příčina úmrtímor
Svátek28. ledenpravoslaví; 8. červenSkotská episkopální církev; 9. červenřímskokatolická církev a anglikánská církev; 18. červenMaronitská katolická církev
ObdobíŘímská říše
Místo působeníŞanlıurfa
VyznáníChurch in Gabowe Grądy a Syrští křesťané
Úřadyjáhen
Uctíván církvemivšechny křesťanské církve s kultem svatých
Atributyvinná réva, svitek
Patronemduchovních vůdců
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Efrém Syrský (kolem 306, Nisibis, dnešní Nusaibin, Turecko – 9. června 373, Edessa, dnes Urfa v Turecku) byl jáhen a velký ctitel Panny Marie, kterou nazýval Usmiřovatelkou mezi nebem a zemí. Proslul hlubokým duchovním životem a komentáři k biblickým knihám. Od roku 1920 patří mezi učitele katolické církve.

Efrém se narodil v křesťanské rodině v Nisibis (dnešní Nusaibin v Sýrii) kolem roku 306. Přijal jáhenské svěcení. Proslul jako slavný učitel ve svém rodišti a v roce 363 v dnešní Urfě založil teologickou školu. Od tamějšího biskupa Jakuba se mu dostalo skvělého vzdělání a sám Efrém Jakubovi pomohl vybudovat teologickou školu v Nisibisu, a později se rozhodl žít poustevnickým a mnišským životem. Když v roce 372 vypukl v Edesse mor, pomáhal všem potřebným a poté se vrátil zpátky do své poustevny, kde o rok později zemřel.

Zemřel 9. června roku 373 v Edesse, kde se také nacházejí jeho ostatky. V roce 1920 byl papežem Benediktem XV. prohlášen učitelem církve.[1] V katolické církvi je jeho liturgická památka slavena 9. června.

Své spisy psal syrsky. Vystupoval v nich proti tehdejším herezím (gnosticismus, manicheismus, …) a vykládal v nich Bibli. Ukazoval v nich hloubku duchovního života. Hojně citoval Písmo svaté a svým zvláštním básnickým stylem se snažil vysvětlit tajemství křesťanských bohoslužeb. Rovněž psal biblické komentáře, kázání a dogmatické spisy proti kacířství. Skládal též texty k náboženským písním a v nich vštěpoval prostému lidu základní náboženské pravdy. Některé z těchto písní jsou dodnes používány při bohoslužbách v Syrské církvi sjednocené s Římem. Právě díky těmto písním získal přízvisko citera Ducha svatého.[2] Tři úryvky z jeho spisů se čtou v breviáři ve čtvrtek po 1. adventní neděli.[1] Jeho spisy se překládaly do řečtiny i arménštiny.

  • 52 hymnů O Církvi – pojednává v nich o svobodě, spravedlnosti, dobru a o církvi
  • Komentáře ke knize Genesis a knize Exodus
  • 77 písní nisibijských
  • Komentář k listům apoštola Pavla
  • Komentář ke Skutkům apoštolů
Ó Panno nejpodivuhodnější, všechno dnes zpívá ke tvé cti: jsou tu cherubové, kteří však nedosahují tvé svatosti, jsou tu serafové, kteří se nemohou srovnávat s tvou krásou… Čistí andělé však radostně oslavují nebeské dítě, které vyšlo z tvého lůna.
— Hymnus o nebeské Matce

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • EFRÉM. Hymny o ráji. Přel. V. Mikulica–M. Mikulicová. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2018. Pro Oriente. ISBN 9788074653537.
  • EFRÉM. Velikonoční hymny. Přel. V. Mikulica–M. Mikulicová. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2020. Pro Oriente. ISBN 978-80-7465-426-8.
  • Efrém Syrský. In: STAROWIEYSKI, Marek. Slovník raněkřesťanské literatury Východu : Arabská, arménská, etiopská, gruzínská, koptská a syrská literatura. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2012. 369 s. (Pro Oriente; sv. 7). ISBN 978-80-7465-021-5. S. 93–99. 
  • LANE, Tony. Dějiny křesťanského myšlení. Praha: Návrat domů, [1996]. 286 s. ISBN 80-85495-47-3. S. 36. 
  • SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. ISBN 80-7192-304-4. 
  • NĚMEC, Jaroslav. Nové profily světců. Olomouc: Matice cyrilometodějská s.r.o., 2005. ISBN 80-7266-204-X. 
  1. a b Němec, Jaroslav: Nové profily světců, Matice cyrilometodějská s.r.o., Olomouc 2005, s. 88, ISBN 80-7266-204-X
  2. Lane, Tony: Dějiny křesťanského myšlení, Návrat domů, Praha 1996, s. 36, ISBN 80-85495-47-3

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy