Přeskočit na obsah

Cordenons

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Cordenons
Městský úřad
Městský úřad
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška44 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátItálieItálie Itálie
Autonomní regionFurlansko-Julské Benátsko
Územní spolek obcíNoncello
Cordenons
Cordenons
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha38,21 km²
Počet obyvatel17 732 (10.6.2023)
Správa
StarostaAndrea Delle Vedove
Oficiální webwww.comune.cordenons.it
Telefonní předvolba0434
PSČ33084
Označení vozidelPN
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pordenone je italské město antického původu v decentralizované provincii Pordenone regionu Furlansko-Julské Benátsko. V roce 2022 zde žilo přes 17 000 obyvatel.

Město leží v severozápadní části provincie, v údolí Benátska, jižně od benátských Alp a severně od Pordenone. Kromě historického centra jsou k němu připojeny obce Nogaredo, Pasch, Tramit, Sclavons, Piazza a Villa d’Arco.

Sousední obce jsou: Pordenone, San Giorgio della Richinvelda, San Quirino, Vivaro a Zoppola.

Lokalita byla osídlena kolem roku 1000 př. n. l., kdy se sem přistěhovali Venetové a mezi léty 800-700 př. n. l. následovali Keltové, spojení komunit obou etnik vytvořilo první obyvatelstvo oblasti. S příchodem Římanů se oblast stala římskou provincií. Ti vybudovali pro obchodní účely silnici Postumia a na její obranu několik strážních stanic: Cordenons se vyvinulo z jedné z nich. V následujících stoletích byla oblast vystavena nájezdům Vizigótů (401-408 n. l.), Hunů (452 ​​n. l.) a Langobardů (568 n. l.), za langobardských králů cordenonští přijali křesťanství.

Pojmenování obce Cordenons je zkratkou dvou slov, poprvé bylo písemně uvedeno 5. května 897 v diplomu italského krále Berengara I. jako Cortes Naonis, Dvory (u) řeky Naonis. Název neodkazuje na přesné místo, ale na větší území pod vládou Svaté říše římské. Nájezdy Maďarů v 10. století byly katastrofální, ale neznamenaly konec obce, protože se v roce 1029 stala panstvím Oty Bavorského (ze Scheyern) a později i Habsburků. V roce 1500 byla oblast dobyta Benátčany a začleněna do Benátské republiky.

S napoleonskými válkami Cordenons získalo autonomii a po zániku Benátské republiky se stalo územím Rakouské říše až do roku 1866, kdy bylo připojeno k Italskému království. Po druhé světové válce bylo Cordenons oceněno bronzovou vojenskou medailí za podporu partyzánského odboje.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Město je také transitní ubytovnou dělníků přicházejících za prací do Pordenone a dalších měst severní Itálie. K 31. prosinci 2015 to byli hlavně Rumuni (404), Albánci (156), Afričané z Ghany (96) a Maroka (69), Moldavané (57), Makedonci (48) a Ukrajinci.

Vyyrábí se zde tiskový i umělecký papír (mezinárodní papírna MyCordenons), dále hedvábí a bavlna (Mako). Na rozvoji turistického ruchu se podílí proslulé vinice v okolí, pořádají se do nich okružní výlety.

kostel Santa Maria Maggiore
Pomník vojákům padlým ve světové válce
  • Kostel Panny Marie Sněžné (Il Duomo Santa Maria Maggiore), na základech středověkého původu vystavěn ve dvou etapáchː barokní roku 1778 a novoklasicistní do roku 1836; cennou barokní pietu ze 17. století vytvořil Giuseppe Bernardi; volně stojící stylově benátská kampanila byla dokončena roku 1908 a je vysoká 71 metrů. Kostel se tradičně nazývá dómem, ale je pouze farní, patří do diecéze Concordia-Pordenone[1]. Svatými patrony města jsou apoštol Petr (svátek se slaví 29. června) a Panna Maria (Santa Maria Bambina), jejíž svátek se slaví o víkendu kolem 8. září.
  • Starý kostel sv. Petra (Antica chiesa Petri apostoli), bazilika v městské čtvrti Sclavons
  • Kostel sv. Jakuba apoštola (Chiesa San Giacomo Apostolo), gotický chrám s freskami z 15. století
  • Villa Badini Pasqualini - vila ve stylu benátského baroka ze 2. poloviny 17. století
  • Pomník vojákům padlým v první světové válce, doplněný o pamětní desku obětí z let 1935, 1940-1945
  • V okolíː Obytná věž hradu Torre
  • Fotbalový klub A. C. Cordenonese 3S hraje v italské lize.
  • Mezinárodní tenisový turnaj Internazionali di Tennis del Friuli Venezia Giulia se pořádá od roku 2004 jako mužský challenger i ženský ITF turnaj.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cordenons na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy