Buča
| Buča Буча | |
|---|---|
 Železniční nádraží | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°33′51″ s. š., 30°12′ v. d. |
| Nadmořská výška | 148 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+2 |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Kyjevská |
| Rajón | Bučský |
  Buča | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 10,55 km² |
| Počet obyvatel | 37 321 (2022) |
| Hustota zalidnění | 3 537,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Anatolij Fedoruk |
| Vznik | 1898 |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | вул. Енергетиків 12 08292 м. Буча |
| Telefonní předvolba | 4497 |
| PSČ | 08292 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Buča (ukrajinsky i rusky Буча) je město v Kyjevské oblasti na Ukrajině. Leží na potoce Buča zhruba 25 kilometrů na západ od Kyjeva a bývá počítáno do Kyjevské aglomerace. V roce 2022 žilo v Buči téměř 37 tisíc obyvatel. Dekretem prezidenta Volodymyra Zelenského z 24. března 2022 dostala Buča vyznamenání město-hrdina.[1]
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Osídlení obce sahá k roku 1630, kdy je poprvé zmíněna osada s názvem Jabluňka, kterou založil Abrycht Radziwill. V ní byl asi roku 1843 postaven chrám sv. Petra a Pavla a v roce 1868 byla založena cihelna.[2] Početnější osídlení zde vzniklo koncem 19. století kolem železniční stanice na budované železniční trati ze Sarnů do Kyjeva. V roce 1943 se ve městě v rámci příprav osvobození Kyjeva od fašistů usídlil 1. ukrajinský front Rudé armády v čele s generálem Vatutinem. Samostatným městem je Buča od 9. února 2006, předtím byla sídlem městského typu a součástí nedaleké Irpině. Od roku 2020 k ní byly připojeny obce Balanivka, Lisova Buča (Bučanka), Melniky, Sklozavod, Jabluňka a Jastremšina.
Ruská invaze 2022
[editovat | editovat zdroj]
Během ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 probíhaly v Buči těžké boje v rámci kyjevské ofenzívy, což mělo za následek velké ruské ztráty. Ruské síly zaútočily na městský památník války v Afghánistánu, který si možná spletli s ukrajinským vojenským vozidlem.[3]
Po návratu města pod ukrajinskou kontrolu začátkem dubna 2022 bylo oznámeno, že okolo 270 místních obyvatel bylo pohřbeno v hromadných hrobech. Těla některých obětí byla ustupujícími okupanty ponechána nepohřbena v ulicích města.[4][5]
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]Do roku 2022 zde byla těžena rašelina, v letech 1946–2016 provozována sklárna, do roku 2022 výrobna škrobu a sirupu a další drobné závody.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Pravoslavný chrám sv. Petra a Pavla z roku 1843 (nejstarší ze šesti kostelů)
- Pravoslavný chrám sv. Ondřeje Prvorozeného, novostavba z roku 2010 (největší ze všech: na ploše 930 m², kupole vysoká 43 m).
- Ruina letohrádku stavitele železnice Stamma
- Památník na místě zbořené usedlosti rodiny Bulgakovových, kde trávil prázdniny spisovatel Michail Bulgakov s rodinou
- Památník hrdinů Majdanu, mramorové sousoší z roku 2015; připomíná pět ukrajinských vojáků z Buči, zemřelých v letech 2014-2016 v rusko-ukrajinské válce (Antoněnko, Chembovskyj, Pasyčnik, Starov, Javorskyj)
Sport
[editovat | editovat zdroj]Fotbalový stadion Jubylejnyj v roce 2017 hostil zápasy kvalifikačního kola šampionátu UEFA hráčů do 19 let.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Jevgen Oskarovyč Paton (1870 Nice – 1953 Kyjev) – stavitel mostů, vysokoškolský pedagog a voják vlastenecké války, otec vědce Boryse Patona
- Mykola Ivanovyč Muraško (1844 – 1909 Buča) – ukrajinský malíř, učitel, kritik a historik umění, zakladatel kreslířské školy v Kyjevě
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]- Kovel, Ukrajina
- Ťačiv, Ukrajina
Tuszyn, Polsko- Jasło, Polsko
Ospedaletto, Itálie
Sherbrooke, Kanada
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Chrám sv. Petra a Pavla -
Chrám apoštola Ondřeje -
Ruina Štammova letohrádku (2014) -
Památník M. Bulgakova -
Městský park (2014) -
Rotunda v parku (2020) -
Památník války v Afghánistánu -
Oleksandr Muraško: Portrét učitele Mykoly Muraška
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Butscha na německé Wikipedii.
- ↑ Dekret prezidenta Ukrajiny č. 164 z roku 2022
- ↑ Słownik geograficzny Królestwa Polskiego. Warszawa 1882, díl III, s. 342.
- ↑ www.nytimes.com. Dostupné online [cit. 2022-03-02].
- ↑ STERN, David L; KELLY, Meg; PARKER, Claire. Bodies, rubble line the streets of Bucha following Russian retreat. The Washington Post. 2022-04-02. Dostupné online [cit. 2022-04-03]. (anglicky)
- ↑ Nová Srebrenica se jmenuje Buča, zní z Kyjeva. Mluví o masakru. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2022-04-03 [cit. 2022-04-03]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Buča na Wikimedia Commons
