Přeskočit na obsah

10 (číslo)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
9 10 11
Celé číslo 10
deset
Rozklad 2 · 5
Dělitelé 1, 2, 5, 10
Římskými číslicemi X
Dvojkově 10102
Trojkově 1013
Čtyřkově 224
Pětkově 205
Šestkově 146
Sedmičkově 137
Osmičkově 128
Dvanáctkově A12
Šestnáctkově A16
Rubikova kostka ve variantě 10×10×10

Deset je přirozené číslo, které následuje po číslu devět a předchází číslu jedenáct. Číslo deset odpovídá počtu prstů na rukou a má význačné postavení mezi přirozenými čísly.

Zapisuje se zpravidla (v desítkové soustavě, stejně jako základy ostatních pozičních soustav) jako dvoumístné, složené z arabských číslic (odleva) jedničky a nuly: 10. Neobsahuje (paradoxně) znak odpovídající názvu. V pozičních číselných soustavách s větším základem, než deset, se zpravidla značí písmenem A.

Zápis římskými číslicemi je X (jediný znak). Tutéž číselnou hodnotu má i hebrejské písmeno jód.

Od deseti je odvozena desítková soustava, nejpoužívanější číselná soustava.

Antický filozof a matematik Pythagoras (Pythagorejská škola, Předsokratovská (kosmologická) filozofie) považoval číslo 10 ve své filozofii za vrchol a dosažení dokonalosti. Číslo 10 totiž vznikne součtem čísel 1, 2, 3 a 4, kterým rovněž přisuzoval v rámci filozofie specifické vlastnosti. 1 považoval za jeden konkrétní bod, 2 pak za přímku, co má začátek a konec, 3 za plochu (už pomocí 3 bodů můžeme definovat základní plochu), která má začátek, konec a „prostor mezitím“, 4 pak považoval za prostor. 10 vznikne součtem těchto 4 „magických“ a významných čísel a právě proto je podle něj vrcholem dokonalosti.

Matematika

[editovat | editovat zdroj]

V ostatních vědách

[editovat | editovat zdroj]

Náboženství

[editovat | editovat zdroj]
  • V rámci judaismu představuje desítka „množství sjednocené a uspořádané do jednoho celku“. [2]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 10_(number) na anglické Wikipedii.

  1. Archivovaná kopie. www.nndc.bnl.gov [online]. [cit. 2012-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-17. 
  2. MAHARAL, Rabi Löw. Stezka Tóry. Praha: P3K, 2008. ISBN 978-80-87186-01-5. S. 21. 
  3. ČSFD: 10

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy