Islanďané
| Islanďané Íslendingar | |
|---|---|
| Populace | |
| 450,000 (odhad) | |
| Země s významnou populací | |
 Island 295,672[1] | |
 Dánsko | 8 199[2] |
 Norsko | 7 839[2] |
 Švédsko | 5 204[2] |
 USA | 4 992[2] |
 Spojené království | 2 071[2] |
| Jazyk(y) | |
| islandština | |
| Náboženství | |
| luteráni | |
| Příbuzné národy | |
| Faeřané, Norové, Dánové, Irové,[3] Skotové, Švédové | |
Islanďané jsou germánská etnická skupina a národ spjatý s ostrovem Island (osídleným okolo roku 874) a Islandskou republikou, jež vznikla roku 1944. Islanďané hovoří převážně islandštinou (zákony Islandu ji nicméně nedefinují jako státní či úřední jazyk). Výzkumy DNA ukázaly, že 60-80 procent Islanďanů má seveřanský původ, zbytek genofondu je převážně keltský, což je způsobeno migrací lidí s keltským původem z Irska a Skotska.[4][5] K islandské národnosti se celosvětově hlásí okolo 450 000 lidí. Na samotném Islandu žije asi 300 000 z nich. Minority jsou především ve skandinávských zemích, tedy v Dánsku, Norsku a Švédsku. Pro identitu Islanďanů je důležitá historie Vikingů; Islanďané přijali okolo roku 1000 křesťanství (tzv. kristnitaka), s nástupem reformace pak protestantství (podobně jako jiné severské národy, v interakci s nimiž se Islanďané vždy vyvíjeli).
Známí Islaďané
[editovat | editovat zdroj]- Nejslavnějším vikingským vládcem Islandu byl Erik Rudý. V první evropské kolonizaci Ameriky - dlouho opomíjené - sehráli klíčovou roli cestovatelé Bjarni Herjólfsson, Leif Eriksson a Thorfinn Karlsefni.
- Nejslavnějším středověkým islandským spisovatelem a učencem byl Snorri Sturluson, autor Prozaické Eddy. Za autora Poetické Eddy byl dlouho považován učenec a zakladatel slavné školy v Oddi Sæmundur Sigfússon, dnes to ale vědci nepovažují za pravděpodobné. Klíčovým představitelem tzv. skaldské poezie byl Egill Skallagrímsson. Nejvýznamnějším středověkým kronikářem byl Ari Thorgilsson.
- Otcem moderní islandské vědy a vzdělanosti byl Árni Magnússon. Otcem moderního islandského národa zase politik Jón Sigurðsson. Prvním velkým moderním spisovatelem byl Matthías Jochumsson, mj. autor textu islandské hymny.
- Ve 2. polovině 20. století zaznamenala výrazný rozkvět islandská kultura. Halldór Kiljan Laxness získal roku 1955 Nobelovu cenu za literaturu. V té době zaznamenal světový ohlas i spisovatel Gunnar Gunnarsson. V současnosti jsou za hranicemi své vlasti nejznámější spisovatelé Sjón, Hallgrímur Helgason a Matthías Jochumsson. Součástí rozmachu severské detektivky je pak např. Arnaldur Indriðason.
- K nejznámějším Islanďanům vůbec patří zpěvačka Björk. V jejích stopách jde Emilíana Torrini, jež se proslavila písní v jednom z dílů filmové trilogie Pán prstenů. V oblasti rocku se na vlně obliby severských kapel vezou Jón Þór Birgisson (Jónsi), lídr kapely Sigur Rós, či originální multiinstrumentalista Ólafur Arnalds. Z oblasti vážné hudby lze vzpomenout dirigenta a klavíristu Vladimira Ashkenazyho, jenž má mj. islandské občanství a v minulosti vedl i Českou filharmonii.
- Ve filmovém umění slavil největší mezinárodní úspěchy režisér Baltasar Kormákur. V oblasti umění výtvarného pak konceptuální umělec Olafur Eliasson.
- Na Islandu k nejpopulárnějším sportům patří házená (národní tým mužů získal stříbro na OH 2008 a bronz na ME 2010) a v posledních letech fotbal (především slavné tažení národního týmu do čtvrtfinále na mistrovství Evropy 2016). K nejslavnějším islandským fotbalistům patří Eiður Guðjohnsen, vítěz Ligy mistrů UEFA s týmem FC Barcelona. Slavným šachistou byl Friðrik Ólafsson.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Icelanders na anglické Wikipedii.
- ↑ Number of Icelandic citizens in Iceland. www.statice.is [online]. [cit. 2017-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-13.
- ↑ a b c d e World Migration Archivováno 1. 5. 2019 na Wayback Machine. International organization for migration
- ↑ HELGASON, Agnar; ET AL. Estimating Scandinavian and Gaelic ancestry in the male settlers of Iceland. The American Journal of Human Genetics. 2000, s. 697–717. DOI 10.1086/303046. PMID 10931763.
- ↑ Icelanders, a diverse bunch?
- ↑ HELGASON, A; SIGURETH; NICHOLSON, J; ET AL. Estimating Scandinavian and Gaelic ancestry in the male settlers of Iceland. Am. J. Hum. Genet.. September 2000, s. 697–717. DOI 10.1086/303046. PMID 10931763.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- SIGMUNDSDÓTTIR, Alda. Malá kniha o Islanďanech – 50 miniaturních esejí o zvláštnostech a slabostech Islanďanů. Překlad Jiří Kleňha. [s.l.]: Pragma, 2015. 128 s. ISBN 978-80-7349-446-9.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Islanďané na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Islanďan ve Wikislovníku
