Darmstadt
| Darmstadt | |
|---|---|
 Letecký snímek města z roku 2003 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°52′ s. š., 8°39′ v. d. |
| Nadmořská výška | 144 m n. m. |
| Stát |  Německo |
| Spolková země | Hesensko |
| Administrativní dělení | 9 městských částí |
 | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 122,11 km² |
| Počet obyvatel | 149 743 |
| Hustota zalidnění | 1 226,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Jochen Partsch (Bündnis 90/Die Grünen) |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Luisenplatz 5 64283 Darmstadt |
| Telefonní předvolba | 06151 (Wixhausen 06150) |
| PSČ | 64283–64297 (staré: 6100) |
| Označení vozidel | DA |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Darmstadt je německé město, které se nachází na jihu německé spolkové země Hesensko. Je to sídlo ředitelství vládního obvodu Darmstadt a okresu Darmstadt-Dieburg. Město leží v oblasti řek Rýn a Mohan a tvoří jeden z devíti městských okresů (Kreisfreie Stadt) Hesenska.
V dubnu 2005 žilo ve městě 138 628 obyvatel. Darmstadt je tak po Frankfurtu nad Mohanem, Wiesbadenu a Kasselu čtvrté největší město Hesenska. Velká města v okolí Darmstadtu jsou již zmíněný Frankfurt nad Mohanem přibližně 30 km severně a Mannheim cca 45 km jižně.
V roce 1997 byl Darmstadtu Ministerstvem vnitra Hesenska propůjčen titul vědeckého města (Wissenschaftsstadt). Příčinou bylo založení Technické univerzity (v roce 1877) a dvou vysokých škol (Fachhochschule) s přibližně 30 000 studenty a rovněž přítomnost mnoha výzkumných institucí, např. Evropského střediska vesmírných operací, Společnosti pro výzkum těžkých iontů (Gesellschaft für Schwerionenforschung – GSI), atd.
Pověst Darmstadtu jako centra secese sahá do roku 1899, kdy velkovévoda Ernst Ludwig zřídil kolonii umělců na Mathildenhöhe.
Historie
Město je poprvé zmíněno v 11. století jako "Darmundestat". Městská práva mu přiznal císař Ludvík IV. Bavor v roce 1330. Město náleželo hrabatům von Katzenelnbogen; když rod v roce 1479 vymřel, přešlo do rukou lankrabat Hessensko-Darmstadtských (1567-1918).
Město na počátku 18. století přestavěl v barokním stylu francouzský architekt Louis Remy de la Fosse (1659-1726) pro Arnošta Ludvíka Hesensko-Darmstadtského (vládl v letech 1678-1739). Mezi jiným v této době (1719-1721 vznikla půvabná Oranžerie.
Ke konci 18. století žilo ve městě na 9 000 obyvatel, v průběhu 19. století jejich počet vzrostl z 10 000 na 72 000.
V průběhu 2. světové války bylo město zničeno. První alianční kobercový nálet ho zasáhl 30. června 1940, centrum města bylo téměř úplně zničeno kobercovým náletem z 11. září 1944. V důsledku náletů zahynulo 11 000 – 12 500 obyvatel.
V současnosti je Darmstadt významným vědeckým centrem díky Technické univerzitě (TUD).
Název "Darmstadt"
Původ slova Darmstadt je nejasný. Nejstarší zmínka o osídlení pod názvem Darmundestat pochází z 11. století, několik staletí poté, co bylo osídlení založeno. Vysvětlení původu jména se velmi liší. Místní tisk upřednostňuje vysvětlení, že Darmstadt zpočátku patřil Darimundu. Další odvození je od slova darre označujícím bránu nebo překážku a slova mund znamenajícím ochranu.
Třetí pokus o vysvětlení zkouší původce jména identifikovat s Darmbachem. Darmstadt by byl buďto odvozen od města na horském potoku (die Stadt am Wildbach) Dam-unda-stat nebo od města na bažinatém potoku (die Stadt am Moorbach) Darm-unda-stat.
Všechna vysvětlení mají přednosti i slabiny. Použití neznámého šlechtice Darimunda by například vedlo k jednotnému modelu, kterým by se dalo vysvětlit založení osídlení Bessungen (dříve Bezcingon). To pochází přibližně ze stejné doby a mohlo být založeno lidmi, kteří následovali šlechtice Bezza.
Pro odvození od Darmbachu hovoří například volba názvu nedaleko ležícího města Frankfurt nad Mohanem. Jednoznačně proti svědčí fakt, že označení Darmbach pochází pravděpodobně ze 17. nebo z 18. století.
Poloha a obyvatelstvo
Městské části a obyvatelstvo
Darmstadt je tvořen z devíti městských částí. Statisticky je rozdělen do oblastí (Statistische Bezirke), které jsou označeny čísly. Pět městských částí se počítá k vnitřnímu městu (oblasti 100 až 500) a čtyři k vnějšímu (oblasti 600 až 900). Městské části jsou následující:
| Číslo | Název | Počet obyvatel 1 | Poznámka |
|---|---|---|---|
| 100 | Darmstadt-Mitte | 16.626 | mimo jiné se Stadtzentrum a Eichbergviertel |
| 200 | Darmstadt-Nord | 27.713 | mimo jiné s Johannes-, Martinsviertel a Waldkolonie |
| 300 | Darmstadt-Ost | 12.768 | mimo jiné s Mathildenhöhe a Woogsviertel |
| 400 | Bessungen | 12.680 | začleněno 1. dubna 1888 |
| 500 | Darmstadt-West | 14.631 | mimo jiné s Heimstättensiedlung a Europaviertel |
| 600 | Arheilgen | 16.468 | začleněno 1. dubna 1937 ² |
| 700 | Eberstadt | 21.734 | začleněno 1. dubna 1937 ² |
| 800 | Wixhausen | 5.733 | začleněno 1. dubna 1977 |
| 900 | Kranichstein | 10.750 | — |
¹ Stav: 31. prosince 2005
² Díky začlenění Arheilgen a Eberstadt 1. dubna 1937 patří Darmstadt mezi velkoměsta.
Vývoj počtu obyvatel
|
|
|
|
Výsledek sčítání lidu barevně podložen
Podíl cizinců je 16,6 % (stav 2007)
Instituty a výzkumné úřady
- Fraunhofer-Gesellschaft s těmito instituty:
- Fraunhofer-Institut für Betriebsfestigkeit und Systemzuverlässigkeit (LBF)
- Fraunhofer-Institut für Graphische Datenverarbeitung (IGD)
- Fraunhofer-Institut für Sichere Informationstechnologie (SIT)
- Zentrum für Graphische Datenverarbeitung e.V.
- Center for Advanced Security Research Darmstadt (CASED)
- GSI Helmholtzzentrum für Schwerionenforschung (GSI). Společnost pro výzkum těžkých iontů; Zde byl roku 1994 objeven nový prvek, v roce 2003, pojmenovaný po Darmstadtu darmstadtium.
- Deutsches Kunststoff-Institut (DKI)
- European Space Operations Centre (ESOC)
- European Organisation for the Exploitation of Meteorological Satellites (EUMETSAT)
- Biologische Bundesanstalt für Land- und Forstwirtschaft (BBA)
- Institut für Biologisch-Dynamische Forschung (IBDF)
- Institut für Neue Technische Form (INTEF)
- Amt für Straßen- und Verkehrswesen (ASV)
- Institut Wohnen und Umwelt (IWU)
Kultura a sport
Od roku 1946 se zde konají Kursy nové hudby, které měly zásadní vliv na vývoj poválečné avantgardy. Zúčastnili se jich mj. Edgar Varèse, Pierre Boulez, Bruno Maderna, Karlheinz Stockhausen a jiní vrcholní představitelé soudobé hudby.
Osobnosti města
- Georg Christoph Lichtenberg (* 1742 – † 1799), německý satirik, fyzik, astronom a matematik
- Friedrich von Flotow (* 1812 – † 1883), německý skladatel
- Justus von Liebig (* 1803 – † 1873), německý chemik
- Georg Büchner (* 1813 – † 1837), německý dramatik a prozaik
- Friedrich August Kekulé (* 1829 – † 1887), německý organický chemik
- Chajim Weizmann (* 1874 – † 1952), sionistický vůdce, prezident Světové sionistické organizace a první prezident Státu Izrael
- Björn Phau (* 1979), německý tenista
Partnerská města
Alkmaar, Nizozemsko, od 1958
Troyes, Francie, od 1958
Chesterfield, Velká Británie, od 1959
Štýrský Hradec, Rakousko, 1968
Trondheim, Norsko, 1968
Bursa, Turecko, 1971
Płock, Polsko, 1988- Freiberg, Sasko, 1990
Gyönk, Maďarsko, 1990- Segedín, Maďarsko, 1990
Brescia, Itálie, 1991
Saanen/Gstaad, Švýcarsko, 1991
Užhorod, Ukrajina, 1992
Liepāja, Lotyšsko, 1993
Logroño, Španělsko, 2002
Fotogalerie
-
Luisenplatz -
Kostel sv. Ludwiga -
Evangelický kostel -
Brána na Rosenhöhe -
Rosenhöhe -
Rosenhöhe -
Lovecký zámek Kranichstein -
Restaurace Centralstation -
Landesmuseum -
Mathildenhöhe -
Mathildenhöhe -
Ruská kaple na Mathildenhöhe
Externí odkazy
Slovníkové heslo Darmstadt ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu Darmstadt na Wikimedia Commons - Stránky města
- Interaktivní mapa Darmstadtu
- Stránka věnovaná Mathildenhöhe
- Společnost pro výzkum těžkých iontů − Die Gesellschaft für Schwerionenforschung (GSI)
- Darmstadt v Open Directory Project
- Obrázky z Darmstadtu
Školy:
- Technische Universität Darmstadt (TUD), založena 1836, jedna z nejstarších technických universit v Německu.
- Hochschule Darmstadt
- Evangelische Fachhochschule Darmstadt (EFH)
- Akademie für Tonkunst, založena 1851 jako soukromá hudební škola, jedno z nejstarších vzdělávacích míst v Německu.
