| dbo:abstract
|
- Bystrianská jeskyně je největší jeskyní jižní strany Nízkých Tater. Nachází se v v jižní části Národního parku Nízké Tatry, u obce Bystrá.Stará část jeskyně byla známá odjakživa. Vchod do ní tvoří přírodní otvor v kopci Bílé bradlo, 80 m nad potokem Bystrianka. Nové části jeskyně objevili 24. dubna 1926 skrze propast Peklo bratři Holmanové a Jozef Kovalčík, kteří jeskyni roku 1941 také provizorně zpřístupnili. V lednu 1956 objevili spolu s O. Gajdošíkem a L. Ivanovem spojení mezi starými a novými částmi. Od roku 1968 je z celkové doposud známé délky 3 km pro veřejnost zpřístupněno 750 m. Vchod do jeskyně leží v současnosti ve výšce 560 m n. m. na západním okraji obce Bystrá. Jeskyně vznikla v vápencích a dolomitech středního triasu. Klikaté chodby Staré a Nové jeskyně se vytvořily rozšířením puklin podzemními vodami říčky Bystrianky ve třech vývojových úrovních. Nejnižší z nich protéká podzemní potůček, který se po 4 km objevuje v obci Valaská jako vyvěračka. Zvláštností jeskyně je puklinový charakter chodeb s výzdobou na jedné straně chodeb. Zastoupené jsou všechny formy sintrové výzdoby a erozních tvarů. Zvláštností jsou zasintrované oblázky nízkotatranské žuly v horních částech chodeb. Krápníkové útvary se nejvíc vyvinuly v Klenotnici v podobě stalaktitů, stalagmitů a záclonových závěsů. Všechny jsou živé, žlutobílé barvy s vysokým leskem. Mezi nejkrásnější patří Zvonivé stalaktity v Katakombách, Baldachýn nad Řečištěm a Kovářská výheň před Peklem. Jinde vynikají nástěnné vodopády a pod nimi sintrová jezírka. Bystrianská jeskyně sehrála svou úlohu také během 2. světové války. Když 20. ledna 1945 nacisté obsadili vesnici Bystrá, mnoho obyvatel našlo úkryt v jejích podzemních prostorách. Pod vedením známého speleologa a bratrů Mitterpachů sestoupili do hloubky 40 m. Tam si mezi tektonickými zlomy vytvořili úkryt. Ven z jeskyně se však nemohli lehce dostat, neboť vchod do jeskyně Němci zaminovali. V měkkém hlinitém dně jeskyně, které vystlali kameny a slámou, si vytvořili lůžka a do lahví sbírali vodu stékající z krápníků. Takto v jeskyni přežili 21 dní a ven se dostali až po osvobození Bystré. V největším dómu je umístěná pamětní tabule, věnovaná památce Gabriela Krupy, kterého zasáhla kulka, když se opožděně ukrýval v jeskyni. Vedle prohlídkového okruhu se nachází tzv. Léčebná síň, kde se v současnosti s úspěchem léčí problémy s horními dýchacími cestami u dětí. Uvnitř jeskyně bylo pozorováno pět druhů netopýrů, a to vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), netopýr velký (Myotis myotis), netopýr východní (Myotis blythi), netopýr ušatý (Plecotus auritus) a netopýr dlouhouchý (Plecotus austriacus). (cs)
- Bystrianská jaskyňa (Kaverno de Bystrá) troviĝas sur la suda flanko de Malaltaj Tatroj en proksimeco de turisma centro – Srdiečko, ĉe la municipo Bystrá en Distrikto Brezno. La malnovaj partoj de la groto estis konataj de malnovtempoj. La nove konatajn partojn malkovris en la jaro 1926 esperantisto kaj fratoj , kiam ili trapenetris tra profundaĵo Peklo (Infero) en pluajn areojn. Nuntempe estas por publiko alirebla la groto de la jaro 1968. La groto kreiĝadis en malhelgrizaj kalkoŝtonoj de meza triaso kaj apartenas al la tipaj likaj grotoj. Ĝi ekestis per modeliga, erozia kaj korozia agadoj de akvo de rivereto Bystrá, kiu trafluis likojn diversdirekten, kaj ankaŭ far de falo de kelkaj partoj de plafonoj. Ĝiajn plej profundajn partojn trafluas subtera fluo, kiu elfluas surteren ĉe la civito Valaská. En la groto estas reprezentitaj ĉiuj bazaj formoj de sintra ornamaĵo kun tipaj kreaĵoj de sintrigitaj torentaj gruzoj en plafonaj kaneloj. Al la plej grandaj kaj interesaj areoj apartenas Enira katedralo, en kiu estas lokigita memortabulo honore al batalfalinta partizano, kiu estis pafmortigita dum la kontraŭfaŝisma ribelo rekte en la groto. ornamaĵojn kreas stalaktitoj, stalagmitoj kaj gutŝtonaj kurtenoj. Eksterordinare atent-interesaj estas Sonoraj stalaktitoj, Baldakeno kaj Forĝista forĝejo.El la tuta konata longeco de 3 000 m estas por publiko alireblaj 750 m. La rigard-teritorio estas komforta, sen pli ekstremaj alto-diferencoj. Ekster la trarigardebla teritorio troviĝas kurac-salono, kie oni nuntempe sukcese kuracadas malsanojn de spirorganoj ĉe la infanoj – . Ĉi tiu salono estas por publiko nealirebla.Veturo al la groto estas ebla per ŝtata ŝoseo Banská Bystrica – Podbrezová – , aŭ Kráľova Lehota – Mýto pod Ďumbierom – Bystrá. (eo)
- Bystrianska Cave is a limestone cave located on the southern slopes of the Nizke Tatry Mountains, along the road towards Banska Bystrica, at the southern edge of the town of Bystrá, in the Brezno District, Banskobystrický region, in Slovakia. (en)
- Die Bystrianska jaskyňa (deutsch Bystráer Höhle) befindet sich auf dem Südhang der Niederen Tatra in der Schutzzone des dortigen Nationalparks, südlich der Gemeinde Bystrá (Okres Brezno). Der Eingang für den Schauhöhlenbereich befindet sich auf 565 m n.m. Die bisher entdeckte Länge beträgt mehr als 3,5 km, davon ist ein 545 m langer Teil seit 1968 touristisch erschlossen. Der Eingangsbereich zum alten Teil der Höhle ist lokal seit langem bekannt. Aber erst 1923 traten J. Kovalčik und E. Laubert in den Untergrund ein. 1926 wurde die Schlucht Peklo (deutsch Hölle) entdeckt, über welche man zum neuen Teil der Höhle gelangt, deren Eingang 1932 auch gefunden wurde. Zum ersten Mal erschloss man die Höhle in den Jahren 1939–40, damals aber noch ohne elektrische Beleuchtung. In den Schlusstagen des Zweiten Weltkriegs ereignete sich hier ein Zwischenfall, nachdem einige Einwohner nach der Besetzung von Bystrá am 20. Januar 1945 durch die Wehrmacht sich in der Höhle versteckten. Obwohl der Eingangsbereich durch Minen versperrt wurde, überlebten die Einwohner bis zur Befreiung des Ortes 21 Tage in 40 m Tiefe. Heute erinnert eine Tafel im Zrútený dóm an eines der Opfer, der während der verspäteten Flucht erschossen wurde. 1968 wurde der heutige Schauhöhlenbereich erschlossen, zugleich die Höhle zum nationalen Naturdenkmal erklärt. Seit 1971 wird abseits des Schauhöhlenbereichs im Liečebný dóm Speläotherapie betrieben, wo besonders Erkrankungen des Atemapparats behandelt werden. Ähnlich wie andere Höhlen in der Gegend ist auch diese durch Wasseraktivität des Baches Bystrianka durch den mesozoischen Kalk der mittleren Trias entstanden, daneben wechseln auch Standorte von hellgrauen Dolomiten. Die Höhlengänge sind wesentlich durch tektonische Störungen geprägt. In der Schlucht Peklo kann man ab und zu Aragonit finden. Die relative Feuchtigkeit beträgt 92 bis 98 % und die Lufttemperatur 5,7 bis 6,7 °C. Es sind acht Fledermaus-Arten bekannt, davon am häufigsten kommen die Kleine Hufeisennase (Rhinolophus hipposideros) und das Mausohr (Myotis myotis) vor. (de)
- Jaskinia Bystrzańska (słow. Bystrianska jaskyňa) - jaskinia krasowa w środkowej Słowacji, udostępniona do zwiedzania turystycznego. (pl)
|
| rdfs:comment
|
- Bystrianska Cave is a limestone cave located on the southern slopes of the Nizke Tatry Mountains, along the road towards Banska Bystrica, at the southern edge of the town of Bystrá, in the Brezno District, Banskobystrický region, in Slovakia. (en)
- Jaskinia Bystrzańska (słow. Bystrianska jaskyňa) - jaskinia krasowa w środkowej Słowacji, udostępniona do zwiedzania turystycznego. (pl)
- Bystrianská jeskyně je největší jeskyní jižní strany Nízkých Tater. Nachází se v v jižní části Národního parku Nízké Tatry, u obce Bystrá.Stará část jeskyně byla známá odjakživa. Vchod do ní tvoří přírodní otvor v kopci Bílé bradlo, 80 m nad potokem Bystrianka. Nové části jeskyně objevili 24. dubna 1926 skrze propast Peklo bratři Holmanové a Jozef Kovalčík, kteří jeskyni roku 1941 také provizorně zpřístupnili. V lednu 1956 objevili spolu s O. Gajdošíkem a L. Ivanovem spojení mezi starými a novými částmi. Od roku 1968 je z celkové doposud známé délky 3 km pro veřejnost zpřístupněno 750 m. Vchod do jeskyně leží v současnosti ve výšce 560 m n. m. na západním okraji obce Bystrá. (cs)
- Bystrianská jaskyňa (Kaverno de Bystrá) troviĝas sur la suda flanko de Malaltaj Tatroj en proksimeco de turisma centro – Srdiečko, ĉe la municipo Bystrá en Distrikto Brezno. La malnovaj partoj de la groto estis konataj de malnovtempoj. La nove konatajn partojn malkovris en la jaro 1926 esperantisto kaj fratoj , kiam ili trapenetris tra profundaĵo Peklo (Infero) en pluajn areojn. Nuntempe estas por publiko alirebla la groto de la jaro 1968. (eo)
- Die Bystrianska jaskyňa (deutsch Bystráer Höhle) befindet sich auf dem Südhang der Niederen Tatra in der Schutzzone des dortigen Nationalparks, südlich der Gemeinde Bystrá (Okres Brezno). Der Eingang für den Schauhöhlenbereich befindet sich auf 565 m n.m. Die bisher entdeckte Länge beträgt mehr als 3,5 km, davon ist ein 545 m langer Teil seit 1968 touristisch erschlossen. (de)
|
