kolmý

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech kolmý.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkolmiː]

Adjective

kolmý

1. perpendicular, orthogonal

Declension

Declension of kolmý (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	kolmý		kolmá	kolmé
genitive	kolmého		kolmé	kolmého
dative	kolmému		kolmé	kolmému
accusative	kolmého	kolmý	kolmou	kolmé
locative	kolmém		kolmé	kolmém
instrumental	kolmým		kolmou	kolmým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	kolmí	kolmé		kolmá
genitive	kolmých
dative	kolmým
accusative	kolmé			kolmá
locative	kolmých
instrumental	kolmými

Derived terms

• kolmice
• kolmo
• kolmost

 

Related terms

• klát
• kůl

 

See also

• rovnoběžný

Further reading

• “kolmý”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “kolmý”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “kolmý”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)