Santa Maria in Montesanto
| Kostel Panny Marie v Montesantu | |
|---|---|
 Vlevo bazilika Santa Maria in Montesanto. Vpravo kostel Santa Maria dei Miracoli | |
| Místo | |
| Stát |  Itálie |
| Souřadnice | 41°54′35,59″ s. š., 12°28′37,05″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | katolicismus |
| Zasvěcení | Panna Maria |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Gian Lorenzo Bernini a Carlo Fontana |
| Stavební sloh | barokní architektura a baroko |
| Typ stavby | bazilika |
| Výstavba | 1679 |
| Další informace | |
| Adresa | piazza del Popolo, 18 - Roma, Řím, Itálie |
| Oficiální web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Santa Maria in Montesanto je barokní bazilika v Římě, nachází se ve čtvrti Campo Marzio na náměstí piazza del Popolo mezi ulicemi via del Corso a via del Babuino. Je také známá jako Kostel umělců. Často se označuje jako dvojče sousedního kostela Santa Maria dei Miracoli, i když se oba kostely zblízka hodně liší, a to zejména v půdorysném rozvržení.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Jméno kostela se odvozuje od toho, že nahradil malý kostel, který patřil mnichům karmelitánům provincie Monte Santo na Sicílii. Byl postaven v roce 1662 z iniciativy papeže Alexandra VII. pod vedením kardinála Girolama Gastaldiho, který tam později byl pohřben.
Práce byly přerušeny po smrti papeže v roce 1667 a obnoveny v roce 1673 pod dohledem Berniniho a za spolupráce Carla Fontany. Stavba byla dokončena v roce 1679.
Kostel uvnitř je eliptický, zatímco jeho takzvané dvojče Santa Maria dei Miracoli je kruhový; má šest bočních kaplí proti čtyřem u jeho "dvojčete".
V červenci roku 1825 papež Lev XII. kostel povýšil na baziliku minor.[1]
Od roku 1953 se kostel stal sídlem „mše umělců“, unikátní iniciativy, kterou v roce 1941 založil Ennio Francia. Poté, co se několikrát změnilo místo bohoslužby, mše umělců našla domov v kostele na piazza del Popolo, kde se od té doby každou neděli slaví bohoslužby pro zástupce kultury a umění. Často se tu také konají pohřby osobností ze světa kultury a televize. Proto se basilice říká i „kostel umělců“.
Pod kostely-dvojčaty jsou pozůstatky dvou mohyl tvaru pyramid, velmi podobných velikostí a tvarem Cestiově pyramidě a později zbořené Vatikánské pyramidě. Tyto dva hroby byly datovány do augustovské éry a byly umístěny jako monumentální vstup do Campo Marzio, tedy plnily přesně stejnou funkci, kterou mají dnes dva podobné kostely.
V tomto kostele byl 10. srpna 1904 vysvěcen na kněze Angelo Roncalli, budoucí papež Jan XXIII.; událost připomíná pamětní deska umístěná během jeho pontifikátu.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Basilica di Santa Maria in Montesanto na italské Wikipedii.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- M. Armellini, Le chiese di Roma dal secolo IV al XIX, Roma 1891, p. 322
- C. Rendina, Le Chiese di Roma, Newton & Compton Editori, Milano 2000, p. 237
- M. Quercioli, Rione IV Campo Marzio, in AA.VV, I rioni di Roma, Newton & Compton Editori, Milano 2000, Vol. I, pp. 264–334
- R. Luciani, Santa Maria dei Miracoli e Santa Maria di Montesanto, Fratelli Palombi Editori, Roma 1990, pp. 47–73
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel Panny Marie v Montesantu na Wikimedia Commons
